Co udělat v polovině listopadu s fuchsiemi, ibiškem, lantanou, bouganvielou, olověncem a mnohými dalšími přenosnými rostlinami, které nám celé léto dělaly radost a rádi bychom je uchovali do příštího jara? V polovině listopadu už venkovní teploty klesají pod 5⁰C a je třeba všechny teplomilné rostliny přenést z teras a zahrad na zimoviště.

Pro všechny teplomilné rostliny nenastává tento čas ve stejnou dobu. Letníme-li pokojové rostliny, zpět domů je vracíme již koncem   srpna. Naopak pelargonie, oleandr  nebo rozmarýna jsou poměrně otužilé a snesou i krátkodobý pokles teplot k nule. Není dobré stěhování přenosných rostlin uspěchat. Po létě jsou  otužilé a pozvolný pokles teplot snášejí poměrně dobře. Problém může nastat až při dlouhodobějším poklesu teplot, kdy v malém květináči prochladne celý kořenový bal.

Nejvhodnější prostor pro přezimování je světlá místnost, ve které se teploty pohybují v rozmezí od 5⁰C do 15⁰C. Ideální je zimní zahrada, mírně vytápěný skleník, světlé schodiště, chladná pracovna  nebo veranda.   Ne všichni ale máme takový prostor  k dispozici. Většinou bývá problém zajistit dostatek světla. Kbelíkové rostliny typu fuchsie či durman snesou přezimování i v tmavém sklepě, shodí všechny listy, ale pokud je v polovině února  vyneseme na světlo a teplo, znovu obrazí.  Přezimování v teplých obytných místnostech  zase rostlinám neposkytne nutnou klidovou pauzu.V době zimování je nutné zajistit přiměřenou zálivku, čím méně světla a tepla, tím menší musí  zálivka být. Kořenové baly rostlin ale nesmí nikdy zcela vyschnout.

 Dalším problémem je šíření škůdců. Velký počet květin na malé ploše, stálé klima a nízká vzdušná vlhkost   jsou živnou půdou pro jejich šíření. Zde pomáhá pravidelná kontrola, včasný zásah a časté větrání. Vhodné je zajistit rostlinám dostatek prostoru, neumisťovat je těsně k sobě a zajistit vysokou vzdušnou vlhkost častým rosením.