Milí přátelé Aubriety,

myslím, že právě tohle teď potřebujete vidět. Rozkvetlý hyacint (Hyacinthus orientalis)  –  posel jara.

Ti pilní z Vás jistě cibulky k rychlení připravili  už někdy v říjnu, Aubrietka si je zasadila teprve nedávno. Píši o tom třeba ZDE.

Pro letošní rok jsem vybrala tmavě modrý kultivar hyacintu, s listy, jejichž konce jsou až černé.

Stále platí, že takto narychleným cibulkám ať už hyacintů, narcisů, tulipánů, modřenců… se nejlépe bude dařit na chladném,logicky bezmrazém světlém místě. Tam se z květů budeme radovat nejdéle. Zálivka bude mírná. Čím chladnější místo, tím budeme zalévat méně.

Většina z nás má ovšem ráda jaro v obýváku. Večer si u hyacintů  rozsvítíme …

Musíme se pak ale smířit s kratší dobou květu. Odkvetlé květy odřízneme i se stonkem, všechny listy však ponecháme a rostlinku dále pěstujeme při mírné zálivce, hnojit nemusíme. Počkáme, až budou i noci bezmrazé, s teplotou nad 10C a cibulky vysadíme ven do zahrádky. Příští rok na jaře nám venku znovu vykvetou.

Je škoda, že se hyacinty v poslední době málo vysazují přímo do zahrad. V trávníku při skupinové výsadbě  vyniknou. Výsadbu musíme provádět na podzim, do chladné půdy.

Dobře hyacint poroste na světlém místě v půdě bohaté na živiny. Horších výsledků budeme dosahovat v místech s kyselou půdou. Tak jako u všech ostatních cibulovin, i cibule hyacintů s věkem rostou a vytvářejí čím dále tím větší květy, pokud Vám je ovšem nesežere myš :-).

Krásné dny příští, provoněné hyacintem,

Vaše Aubrieta