Období masopustu trvá od Tří králů do Popeleční středy a pro naše předky to byl čas zabíjaček a svateb,  Radovánkami si krátily dlouhé zimní dny a dobu, kdy bylo v hospodářství méně práce. Popeleční středou, dnem, který ukončoval masopustní období, začínal  čtyřicetidenní půst před Velikonocemi. Velikonoce jsou svátky pohyblivé (slaví se v první neděli po prvním jarním úplňku), proto i masopust nekončí  každoročně ve stejný datum. Bohužel v dnešních dnech bude málokdo držet půst, málokde se slaví masopust v přesné datum.

Pokud se mé výpočty nemýlí – což je v pohodě možné, připadá Popeleční středa letos právě na  5.3. (40 dní od Velikonoc, nepočítáme něděle). Nicméně v mnoha vesnicích už oslavy proběhly a Aubrieta byla při tom. Nezaškodí dát si koblihu, zaskotačit v masce….

Závěr masopustního období se oslavoval už ve 13. století jako  několikadenní svátek.

Masopustní oslavy začínaly většinou už ve čtvrtek před Popeleční středou, „tučný čtvrtek byl dnem, kdy se mělo hodně jíst a pít, hlavní zábava byla v neděli, celé veselé období vrcholilo v úterý průvodem masek.

Nesměla chybět maska faráře, medvěda – s ním tančily mladé paní, aby do roka přišlo miminko, chodívala kobyla – představovala prohřešky lidí, kominík pro štěstí, žena s nůší….celý průvod vedl laufer – fešný to mládenec.Nesmělo se však tančit přes půlnoc do Popeleční středy, neb zjevil by se ďábel. O půlnoci na Popeleční středu se také pochovávala basa na důkaz ukončení radovánek. V Popeleční středu se pálily loňské kočičky (květy vrby jívy Salix caprea) a popelem si lidé dělali znamení na čele k uvědomění si vlastní smrtelnosti.

Měli bychom si vážit našich českých tradic. Krásným důkazem snahy o jejich uchování je vesnice Studnice u Hlinska, jejíž oslavy Masopustu se zapsaly do dědictví UNESCO.

I já jsem pro Vás vyfotografovala ten náš masopust. Snad Vás fotky pobaví a zkuste se i Vy jít podívat na masopust.

Zde je několik tipů. 

Krásný víkend, Vaše Aubrieta