Mračňák je znám i pod názvem   „podslunečník“  kvůli zajímavé poloze květů pod listy.  Vznikl křížením druhů keříků rostoucích v Jižní Americe. U nás je pěstován jako přenosná rostlina – tedy v létě na terase nebo na zahradě, v zimě v chladné chodbě či skleníku.  Průsvitné květy mračňáku působí velice křehce a mají krátkou trvanlivost. Během léta se jich ale na rostlině objeví velké množství.  Abutilon kvete v pastelových barvách, odstínech červené, přes oranžovou až po žlutou formu. Listy jsou poměrně velké, nelesklé a vzdáleně mohou připomínat list javoru. Mračňák bývá někdy nesprávně označován za pokojový javor.

V létě mračňák bujně roste. V tomto období vyžaduje vydatnou zálivku, na její opomenutí reaguje rychlým vadnutím listů, které pak často opadají.  Hnojíme pravidelně jednou týdně, osvědčilo se mi hnojivo Kristalon. Ke svému růstu potřebuje slunné místo chráněné před prudkým deštěm, který by mohl poškodit křehké listy.

Přibližně koncem září, před příchodem prvních mrayíků,  přeneseme Abutilon do mrazuvzdorné světlé místnosti. Postupně omezujeme zálivku, od poloviny srpna mračňák nehnojíme. Při teplotách okolo 10°C, při mírné zálivce a dostatku sětla rostlina pohodlně přečká zimu.

Na jaře mračňák jednou za dva roky přesadíme do hliněného květináče a zeminy pro pokojové rostliny. Řez je v tomto období nezbytně nutný pro udržení kompaktního vzhledu rostliny a podpoří kvetení. Koncem  května vyneseme mračňák opět ven do zahrady nebo na terasu.

Mračňák se výborně pěstuje ze semene , čehož důkazem je úvodní fotografie. Snadno ho vypěstujete i s rostlinného řízku, rychle zakoření ve vodě.