Milí přátelé Aubriety,

po čase se zase projdeme Českým Švýcarskem. Zavedu Vás do jeho srdce, do Jetřichovic.

Otevřeli tam čtyři nové stezky, možná stezičky, ale kdo je zdatný, snadno si výlet prodlouží vysoko do skal, tak jako my. Kostelní, Pavlínka, Čedičák a Pfeiferův lesík – takové poetické názvy stezky dostaly.

My se vydali prozkoumat Pfeiferův lesík.  Přímo od jetřichovického kostela (jeho hřbitov stojí za návštěvu)  novou lipovou alejí vyšli jsme  na kouzelná luka.

 

Mariina skála i Vilemínina vyhlídka jsou odsud jako na dlani, společnost jim dělá třeba Kočičí kostel.

 

Právě pod něj cesta vede a unavený poutník může prvně spočinout a to přímo na „kočičí lavičce“. Už jsem Vám říkala, že lavičky (jejich fota)  sbírám? KUK tahle bude další do sbírky…

Pokračujeme dál až k dubu a božím mukám a ještě k obrázku sedláka Kny.

Vše krásně opravené, radost pohledět a dík

Unavený turista se tudy může vydat napříč loukou do Pfeiferova lesíku (plného pískovcových skal) a odtud zpět do Jetřichovic. My, stále plni sil,  pokračujeme dál tentokrát po modré a nalézáme další skvost –  kapli Kny – jinak též zvanou kapli Posledního soudu.

Stoupáme vzhůru do skal, jak jinak než po kamenných a dřevěných schodech. Zachrání nás až Pohovka.

 

Cestou nalézáme další a další historické nápisy vyryté v pískovcových skalách. Původ mnohých krásně objasní moje oblíbená knížka od Natalie Belisové Tulákům Jetřichovicka.

Po odpočinku můžeme dojít až k loupeživému hrádku Šaunštejn, na Českou silnici nebo už zpět do Jetřichovic (asi 4 Km).

Půvabnou odpolední vycházku můžeme zakončit ještě jedním posezením v objetí jetřichovických luk,

buď přímo na trávě nebo na některé z nových laviček Národního parku.

 

Všimněte si prosím, že nejsou sešroubované jen tak nějakými obyčejnými šrouby!

Krásné dny příští třeba v Českém Švýcarsku,

Vaše Aubrieta