Milí přátelé Aubriety,

to zase byla výprava. Tolik jsem se těšila na výlet, do Brazílie, do Amazonského pralesa, do džungle, v závěru jsem měla vidět karneval v Rio de Janeiru. A nic nevyšlo. Jen do té Brazílie jsem dojela, to tedy ano a pak to začalo.

 

Už hotel neodpovídal v žádném případě mým představám. Zaskočila mě špína na ulicích. Chtěla jsem vypadnout z pochmurné zimy do teplé exotiky a dostavilo se rozčarování.

Pak jsem potkala skupinku bělochů. Rozumějte, to je v tamním kraji atrakce. Bílá kůže, blond vlasy…to připoutává pozornost domorodců. Uchvátili jsme je natolik, že nás vzali na svoji loď a že prý bude výlet do vytouženého pralesa.

Pobyt na lodi znamenal konec jakýchkoliv nadějí na zajímavé cestování. Přišel strach a holý boj o život. Zachránila jsem se z celé skupiny jediná,  v kůži Petra Eisnera, dobrodruha a cestovatele a chvílemi jsem byla upřímně ráda, že jsem celou dobu v metru nebo doma v posteli

Knížku Rychlé lodě do pekel od již zmíněného Petra Eisnera přečtete rychlostí blesku. Je plná napětí a jak je napsáno v úvodu „příběh Vás alespoň na určitou dobu spolehlivě zbaví chuti cestovat někam daleko…“.

Krásné dny příští třeba s knížkou v metru.

Vaše Aubrieta

Kam dál ?
Domů | Aubrietiny procházky | Aubrietina zahrádka | Aubrietiny nápady | Archiv | Fotogalerie
další podobné články