Malý keřík, který najdeme i ve volné přírodě. Z něj byly vyšlechtěny druhy kvetoucí nejčastěji v pozdním létě a na podzim.

Barva lístků je rozmanitá od šedé přes žlutou až po odstíny zelené. Květy mají bílou,růžovou nebo fialovou barvu.

Rostlina je poměrně odolná, vyžaduje ale kyselou půdu s příměsí rašeliny a lesní hrabanky, půda by měla zůstat stále vlhká,místo nejlépe slunné, možný je i polostín. Vřes hezky vynikne ve společnosti travin,  borovicové kleče, pěnišníků a cypřišů.

Časně z jara,  koncem února keříky seřízneme, abychom zachovali kompaktní růst. Řezem zároveň odstraníme odkvetlé větvičky.

Během léta můžeme vřes pohnojit hnojivem bez obsahu vápníku, nejlépe pro vřesovištní rostliny nebo pro pěnišníky.

Bez zajímavosti není, že se z vřesu vařilo pivo. Jedná se o léčivou rostlinu, používá se k léčbě urologických potíží.