Eranthis hyemalis

Drobná hlíznatá žlutě kvetoucí rostlinka je spolu se sněženkou , bledulí a krokusem prvním poslem jara. Původní jsou v jižní Evropě.  Květy se v mírných zimách objevují už koncem ledna. Talovín nejlépe poroste při okraji listnatých dřevin, v kyprých půdách bohatých na živiny. Špatně snáší místa suchá a zamokřená. Právě listnaté keře poskytnou talovínu tolik důležitý stín v letním období.

Talovín nemá smysl vysazovat po troškách. Krásné jsou právě celé koberce talovínů, které upoutají naši pozornost. V zahrádkářských knihách se doporučuje nakupovat hlízy doslova po stovkách.  Pravděpodobně to málokdo z nás udělá, pak ale budeme čekat  několik let, než se talovín rozroste. Husté koberce vzniknou  třeba až po deseti letech od výsadby.

Talovíny vysazujeme podobně jako další časně kvetoucí hlíznaté rostliny od září do poloviny října. Hlízy rychle vysychají, proto je dobré je namočit před výsadbou na noc do vody. Vysazujeme na vzdálenost kolem 30cm, do hloubky 5 – 10cm, do jedné jamky tři hlízky. Doporučuje se výsadba společně se sněženkou a bledulí, vedle bílých květů dobře vynikne krása talovínů.

Na jaře, po odkvětu, neodstraňujeme ani květ ani list. Talovín se semeny dobře množí a z listů musí zásobní látky přejít zpět do hlízy.

Rozrůstání  talovínů můžeme urychlit tím, že po odkvětu semínka sesbíráme. Pozor ale na déšť. Právě při dešti semeníky talovínů vymršťují semena ven. To platí pro botanické druhy, kříženci (např.Eranthis tubergenii) většinou semena netvoří a rozmnožují se pouze hlízkami.

Talovíny  velmi citlivě reagují na pokles slunečního svitu, květy  se velice rychle zavírají. Celá rostlina je jedovatá.  A ještě připomeňme, že se jedná o významnou  medonosnou rostlinu.

Vaše Aubrieta

Kam dál ?

Aubrietiny procházky      Aubrietina zahrádka         Aubrietiny nápady       Archiv příspěvků      Fotogalerie