Cornus mas

(dřín jarní, svída dřín)

Dříny se na Zemi poprvé objevily ve svrchní křídě a vytvářejí samostatnou čeleď Cornaceae – dřínovité. vyskytují se v jižní a střední Evropě, na východ až po Kavkaz. Rostou  i v Himalaji a Mexiku. Nejčastěji je nalezneme na zalesněných stráních, v nížinách a pahorkatinách. Často jsou vysazovány v parcích. Dobře rostou v půdách bohatých na vápník.

Dřín rozkvétá velice časně, v teplých zimách už v únoru. Svazečky žlutých kvítků (květenstvím je okolík) jako první vábí včely a patří tak k významným medonosným rostlinám. Květy vykvétají před olistěním keře. Plodem na podzim jsou červené peckovičky – dřínky, bohaté na vitamin C a vhodné k přípravě džemů. zajímavé je, že uvnitř mají dvě pecky.  Z listů se dříve vařil čaj, plody lze konzumovat i za syrova.

Keř dřínu má rozložitý růst a dosahuje výsky až 6m. Oblíbené na pěstování jsou zahradní odrůdy s bíle lemovanými listy, s listy žlutými, s různou barvou plodů (bílá, červená), s růstem kuželovitým, zakrslým nebo s pokroucenými listy. Dřevo dřínů je velice tvrdé, odtud pravděpodobně pramení i latinský název ( Cornu – roh).

Dříny jsou řazeny mezi ohrožené druh C4 (vyžadující další pozornost).

 

Závěrem přidávám komentář milé čtenářky Jitky Hauerlandové:

„Zaujal mě Váš článek, tak jak jsem již psala,dříve se tu u nás dřín hojně vyskytoval. ( Šumice mají dřínky i ve svém obecním znaku ) Pro přímý konzum to moc není ( plody jsou natrpklé , ale hodně se zavařovalo, kompoty, marmelády a dělalo se i dřínkové víno. Mějte se hezky, zdraví Vás Jitka“

Já jí tímto moc děkuji za zajímavé obohacení článku.

Vaše Aubrieta

Kam dál ?
Domů | Aubrietiny procházky | Aubrietina zahrádka | Aubrietiny nápady | Archiv | Fotogalerie