aktualizováno 23.5. 2014
Schefflera actinophylla

Řekla bych, že šeflera je v současnosti  spolu s Zamioculcasem jednou z nejčastěji pěstovaných pokojových rostlin.  Pravdou je, že právě tyto dvě pokojovky nabízí každý supermarket. Jsou to poměrně nenáročné rostliny pro zákazníka i pro prodejce.

Jejich trvanlivost je vysoká, neodkvétají a při průměrné péči se mohou na prodejní ploše nechat i několik měsíců, než je nahradí jiné sezónní zboží. Ve starších publikacích o pokojových rostlinách o nich nenajdete ani zmínku. Tím ale nechci snižovat jejich krásu. Svým vzrůstem jsou velice atraktivní a zvláště v moderních interierech působí skvěle.

V tomto článku se budu věnovat pěstování první z výše zmiňovaných moderních pokojovek, a to šefleře.

Můžete ji koupit v různých velikostech, od miniaturních až po vysoké, téměř dvoumetrové rostliny, které potřebují podpěru. Listy mohou být celistvě zelené, nebo žíhané – panašované. Při koupi si je dobře prohlédněnte, šeflera bývá často napadána puklicemi a byla by škoda si je přinést domů.

 

Často si scheffleru actinophylu koupíme v zimě, právě v tomto období se hojně vyskytuje v sortimentu velkých obchodních domů . Dávejte pozor, ať vám cestou domů nenastydne. Pečlivě ji obalte do papíru, nesnáší změny teplot. I tak se ale často stane, že květina bude reagovat na změnu prostředí opadem listů a to poměrně ve velké míře. Pokuste se ji zajistit místo se stálou teplotou, okolo 20C, světlé, ne však přímé slunce. Panašované odrůdy se lépe vybarví na světlejších stanovištích.

Kromě pravidelné zálivky, pamatujte na rosení listů, výborné je občas šefleru osprchovat.  Téměř v každém článku se zmiňuji o nutnosti přesadit květinu z tenkého, plastového květináče, do kvalitního hliněného. Pokud jste nekoupili zrovna dvoumetrový exemplář, tak to udělejte. Použijte substrát pro pokojové rostliny, šeflera nemá žádné zvláštní nároky. Pokud i přes veškerou péči dojde k opadu listů, nezoufejte. Šeflera snese seříznutí, po něm určitě obrazí. V letních měsících prospěje hnojení plnými hnojivy jednou za 14 dní, koncem května můžete šefleru vystěhovat do zahrady na stinné místo.

Jak už jsem se zmiňovala výše, často bývá napadána puklicemi. Projevují se lepkavým povlakem na listech, na kmínku a na spodu listů pak najdete přilepená drobná kolečka, hnědé oválky, chcete-li, a to jsou puklice. Odstraníte je vatičkou nebo hadříkem namočenm v lihu. Setkala jsem se se šeflerou takřka obalenou těmito parazity, seřízla jsem ji téměř celou, nechala jsem jen kmínek asi 10 cm a ten jsem celý omyla lihem. Pečlivá zálivka, světlé místo a hnojení jednou za 14 dní měly za následek vyrašení nových, krásných  a zdravých listů.

 

Někdy se setkávám s nápadem, umístit šefleru do terária třeba k hadovi nebo chameleonovi. Mějte na paměti, že se jedná o jedovatu rostlinu. Co se týče šeflery, jistě ji bude v teple a vlhku dobře, nevím však, zda neublíží živočichům, kdyby na ni dostali chuť.

Závěrem se sluší říci, že Schefllera actinophylla pochází z Australie, kde dokonce kvete krásnými červenými květy. V našich podmínkách je ale bohužel květ pouhým snem a raritou.

 

Kam dál ?
Domů | Aubrietiny procházky | Aubrietina zahrádka | Aubrietiny nápady | Archiv | Fotogalerie