Karlov, Nové Město pražské
Dnešní procházka bude z těch kratších a pohodlnějších, ale zato bude velice krásná. Povede po pražském Karlově, magickém to koutě Nového Města pražského, místě, které patří k mým nejoblíbenějším.
Procházku vždy začínám od kostela Nanebevzetí Panny Marie na Karlově.
Jeho základ položil Karel IV., který dle vzoru Jeruzaléma rozhodl se na nejvyšším místě Nového Města pražského zbudovat kostel k uctění památky cisaře Karla Velikého s klášterem.
Základní kámen ke stavbě kostela byl položen v roce 1350, vysvěcen byl roku 1377. Monumentální stavba dala za vznik mnoha pověstem, nejznámější je snad ta o smlouvě stavitele s čertem od Aloise Jiráska. Husitské války, vpád Pasovských či třicetiletá válka… několikrát ve své historii byl chrám zpustošen a opraven. Místo bylo znesvěceno vraždami, posloužilo i jako sklad válečného materiálu. Jedna z oprav mu ale přinesla výjimečný dárek. Vybudování jeskyně. Počátkem 18 století se zde řeholníci z kláštera rozhodli vybudovat tzv.Malou Palestinu, Svaté schody – kopii schodů z Pilátova paláce v Jeruzalémě a pod nimi Betlémskou jeskyni. Jeskyě je nádherná, stěny jsou zdobeny freskami…Do celého prostoru se schází po točitých schodech ze zadního traktu kostela. O Vánocích je zde instalován betlém. Protože se v celém chrámu nesmí fotografovat, nezbývá abyste místo navštívili sami a přesvědčili se a vlastní oči a mysl o magičnosti a kouzlu místa. Zbývá dodat že za dobu své existence byl kostel vysvěcen celkem čtyřikrát, nyní je pod samostatnou římskokatolickou duchovní správou, budova kláštera slouží jako Muzeum Policie ČR.
Po prohlídce kostela, až vyjdete ven z areálu doporučuji jít kolem kapličky a Matematicko-fyzikální fakulty ulicí Ke Karlovu kousek dál až ke křižovatce s ulicí Albertov.
Zde sejděte mírně dolů (napravo uvidíte zadní trak tporodnice U Apolináře a doleva brankou, do nově zrekonstruovaného parku Ztracenka. Byl předán veřejnosti teprve nedávno, v září 2010. Zrekonstruován byl na návrh architekta Michala Gavlase, na podnět městské části Praha 2.
Před rekonstrukcí byla původní vinice a sad téměř neprostupnou džunglí uprostřed města, protknutou pěšinkami, na kterých jste se mohli dočkat čehokoliv. Ale místo to bylo poetické. Dnes je upravené, výhledy jsou úchvatné, vše je uklizené a spořádané. Vpravo vidíte zadní trakt bývalé Zemské porodnice, kostel sv.Apolináře, dole pak Albertov a budovy fakult UK (tam se vydáme zase jindy), majestátní Vyšehrad, krásné Podskalí.
Když se dost vynadíváte, projděte boční brankou do Horské ulice a vydejte se doprava na BastionXXXI „U Božích muk“.
Výstupek v opevnění jižních hradeb, zbudovaných Karlem IV. prošel zajímavou rekonstrukcí.
Téměř rozpadlé území s malým skorospadlým domečkem bylo zrekonstruováno MCA Atelierem, který za svoji práci obdržel cenu GRAND PRIX 2012 architektů. Neotřelé protknutí moderní architektury a starého zdiva hradeb jistě vede k zamyšlení. Místa se dostalo i na honosnou restauraci Bastion.
Prostor umožňuje instalaci výstav nebo pořádání veřejných setkání .(fotografie v tomto článku zachycují právě probíhající výstavu soch Radka Anderleho FEMME FATALE)
Při procházce po hradbách nahlédnete do Nuselského údolí, do parku Folimanka (tam můžete sejít přímo z Bastionu po železných schodech), a pozvednete-li svůj zrak, pak i moderní hotel, kongresové centrum a majestátní Nuselský most. Horskou ulicí pak projdete zpět k výchozímu bodu.
Několik doporučení závěrem. Procházka je vhodná pro děti, rodiče, babičky a dědečky, pro množství schodů pak méně pro kočárky a už vůbec neberte své psí kamarády, na Ztracenku ani na Bastion nesmí. Nejlépe se do oblasti dostanete z nám,I.P.Pavlova nebo z Vyšehradu, odtamtud Vám ovšem nesmí vadit přejít Nuselský most.
Vaše Aubrieta