Milí přátelé Aubriety,

ještě se na chvíli vrátím k nedávnému povídání o čištění bývalé louky od náletových rostlin. Psala jsem o tom ZDE. Velice nás trápilo a trápí, abychom postupovali v souladu s přírodou, nenapáchali žádné škody, nepoškodili ekosystém, nenarušili tak křehkou rovnováhu v přírodě. Budou po našem zásahu na louku chodit srnky tak jako dřív a zůstane okolní les zvláště z jara  svobodnou voliérou pro ptáky? Budou nám i nadále při opékání buřtů kroužit nad hlavou netopýři?

Možná Vás trápí stejný problém. A tak pár rad a informací i pro Vás.

Mezi náletové dřeviny patří zejména bříza bělokorá, javory, ptačí zob, bezinka, vrba – její chmýří zalétne nejdál, dub- jeho semena prý šíří hlavně sojka, buk, habr, ale i hloh nebo tis.

Ovšem ne všechny nalétané dřeviny musíme hned  likvidovat. Malé stromky, zejména buku, hlohu, habru, ale i bezinku je možné přesadit.

Vždyť se mohou například  stát součástí živého plotu, bezinka poskytne v průběhu roku květ i plod pro vaše zdraví, hloh zavoní a buk vytvoří živý plot neprostupný, krásný a neprůhledný.

Systematické odstraňování náletů se doporučuje každé dva roky. Tam,  kde letos stačí ruka, budete za rok potřebovat lopatku a za dalších pár let pilu a problémem se stane vzniklý pařez. Mimochodem ten ze zahrady odstraníte jednoduše tak, že ho uříznete co nejtěsněji nad zemí, nejlépe trochu v zemi a pak to, co z něj zbude,  zasypejte vrstvou hlíny. Pařez uhnije. Druhá možnost je, že se Vám v pařezu usídlí lesní mravenci a vy je budete celí šťastní pozorovat. My to tak děláme, mravenci už jsou obří, je jich mnoho a mají hodně síly.

Problém sám o sobě představuje trnovník akát. Toho se jen tak nezbavíte. Jeho pařez obroste rychlostí nevídanou.  Zajímavou metodou, jak trnovník vypudit, je obalit pařez igelitem… no tak zkusit se to dá. Navíc strom kolem sebe nikoho nesnese. Spadané listy a kořeny vylučují do půdy látky, které ničí okolní vegetaci a tak u jeho kořenů často najdete hlavně kopřivy, bezinku a vlašťovičník.

Když už jsem u těch  stromů, zastavím se ještě u škumpy. Je rozkošná že? Ty barvy teď na podzim…A ty odnože z jara…budou všude po zahradě, to budete koukat a ta zábava dostat škumpu pod kontrolu!  Navíc pozor škumpa lakodárná a škumpa zákeřná jsou prudce jedovaté.

Ještě Vám krátce povím o invazivních rostlinách. Vždyť i ty můžete na zanedbané louce najít. Ničí ekosystémy, nekontrolovatelně se šíří krajem, nikdo je nežere, jsou v místě nepůvodní.  Takovým vlajkonošem je bolševník velkolepý. 

 Semena bolševníku klíčí brzy z jara, dříve než semena ostatních rostlin, rychle se vyvinou velké listy, které zakryjí půdu a tím znevýhodní růst ostatních rostlin, jednoduše k nim nepustí sluníčko. Navíc bolševníku hraje do karet, že jeho semena ani rostlinu samotnou nežerou zvířata. Chybí přirozený nepřítel. Pozor dávejte hlavně na bolševník ve spojení se slunečním zářením. Slunce ošklivě poškodí pokožku potřísněnou bolševníkem. Na svoji zahrádku ho nepusťte, rostlinky likvidujte už malé,  vždy v rukavicích.

Dalšími , už ne tak agresivními zástupci jsou netýkavka žláznatá a  křídlatka japonská. Jsou to velké, robustní rostliny, které zadusí vše okolo sebe. Netýkavka si  Vás může získat svými růžovými květy, ale pozor,  semena vystřelí opravdu daleko.  Křídlatka poskytne při likvidaci značnou biomasu, trochu do kompostu bych ji snad dala…

Pokud jste dočetli až sem, tak dík za Váš čas. Pokud jste čekali doporučení na nějaké chemické prostředky, které by nechtěné rostliny na Vaší zahrádce zlikvidovaly, musíte se proklikat jinam. Já doporučím jen lidskou sílu, ale to už přátelé Aubriety dávno vědí. 

Krásné dny příští, příště budou jenom fotky,

Vaše Aubrieta