Milí přátelé Aubriety,

miluju vřesy. Jestli to máte stejně, je teď náš čas. Letos jsem nakoupila kromě vřesů obecných i vřesovec těkavý ( Erica vagans) a vřesovec pleťový (Erica carnea).

Na mojí zahrádce v Českém Švýcarsku je půda mírně kyselá a vřesům se v ní neobyčejně dobře daří. Jediný problém nastává při výsadbě. Bohužel většinou koupíme vřes v malém plastovém květináčku, který je absolutně kořeny prorostlý.

Nebojte se takto napěchovaný kořenový bal bez lítosti roztrhat a kořeny rozvolnit. Jedině tak umožníte vřesu zakořenit  a nebudete na jaře vytahovat uschlé rostliny s kořeny stále ve tvaru květináče, ven ze záhonu. Takovému jevu říkáme kořenáčový efekt.

Letos jsem pár vřesů zasadila do skalky. Když se zadaří, rozrostou se v rozkošné, na podzim kvetoucí polokeře. Ale neodolala jsem a pár jsem jich zasadila i do truhlíků.

Vyndala jsem některé už létem unavené letničky a do vzniklých míst jsem jsem zasadila vřes.

Třeba s lobelkou nebo petunií vypadá neodolatelně. Později, před Vánoci, odstraním i zbylé letničky a mezi vřesy zapíchám větvičky borovic třeba :-).

Ovšem nejkrásnější je vřes svobodně rostoucí na našich loukách a pískovcových skalách s borůvčím a mechem.

Krásné dny příští, vřesové,

Vaše Aubrieta