Milí přátelé Aubriety,

vezmu Vás na dušičkovou procházku, kam jinam, než do Českého Švýcarska. Můj nejoblíbenější kraj je jako stvořený k procházkám v tomto pochmurném čase. Už v loňském roce jsem Vám ZDE doporučovala zdejší staré sudetské hřbitovy.

Dnes Vás vezmu do plynárny.

Ne, ne, neklikejte pryč, budete zírat. Budete si připadat jako v rodišti samotného Buddhy? Ve světě pohádek? U chaloupky nadpřirozených bytostí? Myslím ale, že tady by nebydlel žádný dobrák.

V srdci samotného Hřenska (tam jsem nefotila, tržnice nefotím) naleznete nenápadnou odbočku do pískovcových skal. Kousek se po ní vydáte a najdete domeček jako z pekelné pohádky, jako z hororu.

Dojem umocňují sošky volně rozmístěné po okolních skalách.

Mýtická stavba byla postavena v roce 1905 a vyráběl se zde acetylen na svícení (nově se dovídám, že se acetylenem dá svítit ). Protože může při této výrobě dojít k výbuchu, byla stavba umístěna ve skalách a taky u vody, protože ta je k té činnosti potřeba. Plynárna je postavena z pískovcových kamenů ve stylu středověkého hradu. Proč zrovna tento architektonický sloh, to nevíme. Když už acetylen nebyl potřeba, v zapomnění upadla i stavba. (napsáno za pomoci naučné tabule u plynárny)

Nicméně po roce 2004 byla celá stavba zrekonstruována a slouží jako hotel?? pro odvážné?? romantiky?? Můžeme udělat KUK dovnitř.

Po cestě pohádkově dlážděné pískovcovými kameny se odsud vydáme ještě vzhůru, kam jinam, než ke hřbitovu.

Náhrobky už zde bohužel dosloužily, zachovalá je ale hrobka.

Celé místo v dušičkovém čase navodí, myslím, tu pravou atmosféru.

Z chmurných lesů můžete pak vystoupat na světlo světa po zelené až na rozhlednu do Janova.

Krásné dušičkové dny,

Vaše Aubrieta