Letošní zima ani zimou není a dá se chodit na výlety jako na jaře. Navíc sluníčko přeje focení. A tak jsme zase vyrazili. Tentokrát na Okoř. Na Okoři jsem naposledy byla asi před patnácti lety a přiznávám, že trochu vymizel ze  vzpomínek. Teď ale po výletě s čistým svědomím  říkám, že je to jedno z nejpůvabnějších míst, které jsem za poslední dobu navštívila. Vesnice Okoř i ty okolní jsou čisté a upravené, původní kamenné domy dávají prostor fantazii, možná Vás napadnou Keltové, snad trochu stará Anglie.

Výlet byl plánovaný jako okruh, z Okoře přes osadu Colorado, projdeme pod viaduktem , odbočíme do Noutonic a odtud zpět do Okoře. Vy si ovšem můžete vybrat ze spousty jiných tras, které v okolí Okoře vedou a zvláště v létě bude jistě možné zvolit trasu delší.

Na Okoř jsme přijeli autem a takřka hned z parkoviště jsme uviděli hrad v celé své kráse. Protože je zima, bylo zavřeno, na kráse výletu to ale nic neubralo. Podél Zákolanského potoka jsem se vydali do osady Colorado.

Osada Colorado nás přenese o nějakých třicet let zpět a je v ní stále krásně. Po cestě se mísí stará, historická stavení, s trampskými chatičkami, vše dává prosto k zamyšlení. Po cestě jsem našla sněženky a čemeřice a i šutr jsem vyfotila.

Okolo půvabných kamenných domů, přes pole a louky, došli jsme až k Dolskému mlýnu. (podobnost s neméně krásným mlýnem v Českém Švýcarsku je čistě náhodná).

Romantiku dotvoří viadukt, prošli jsme pod ním a dali se loukou doprava.

A tam čekalo překvapení, stavení, které si budu dlouho pamatovat. Přídavná jména si doplňte sami, já napíši jen dvě slova – drážní domek. A teď se jen dívejte, neslušně jsem nakoukla i trochu dovnitř.

Závěrem jsme se potěšili pohledem jak z pohádky na noutonický kostelík Narození sv.Jana Křtitele (brzy si o  něm budete moct přečíst v Zapomenutých kostelících) a přes  Noutonice jsme sešli zpět na Okoř.

Jako vždy závěrem musím napsat, pro koho se výlet hodí.  Tak tedy pro turisty, rodiny s dětmi, pro psi a psovody, pro cyklisty…Pro všechny, co mají rádi krásná, upravená místa, pro romantiky. Je krásné vidět, jak lidem záleží na prostředí, ve kterém žijí, jak ho udržují v čistotě, opravují a všemožně zvelebují. Budu se na Okoř ráda vracet.

Vaše Aubrieta