Bez černý neboli pověstmi opředená bezinka, významná to léčivka, velký dárek z přírody.

V tomto příspěvku se budu věnovat pouze využití bezinkového květu, bobule přijdou na přetřes až na podzim, až nám uzrají.

Někomu bezinkové květy nevoní, mně ano a proto si z nich vyrobíme sťávu, med a usušíme si je na čaj.

Bezinková šťáva vychází z tradičního receptu našich babiček. recept je to jednoduchý, zvládne ho každý.

Svaříme 1kg cukru s 1,5 litrem vody. Necháme vychladnout. Citrony – asi tak 4ks zbavíme kůry a nakrájíme na kolečka. Pokud jste si jisti, že kůra nebyla chemicky ošetřena, nemusíte citrony loupat. Přidáme je do studené cukrové vody a přisypeme 55gramů kyseliny citronové a konečně asi 30 bezinkových květů – celých okolíků. Celou nádobu přikryjeme třeba utěrkou a za občasného promíchání opravdu čistou vařečkou necháme louhovat 3 – 5 dní. Poté propasírujeme přes sítko a uložíme do lahví, kde v chladu  vydrží i měsíc.

Jistě jste si všimli, že se v květech vyskytují drobní broučci. Ty do šťávy nedávejte. Opatrně je z květů vyklepte. Ale pozor!  Čím více budete s květem třást, tím více vysypete pylu z květů a to je na škodu. Právě pyl dodá vašim výrobkům tu správnou vůni a chuť.

Budeme-li si chtít vyrobit med, pak budeme postupovat stejně, jako u medu pampeliškového, jen místo pampelišek použijeme bezinkový květ (40květů, 1 citron, 1 litr vody, 1 kg cukru)

Na závěr si ještě nasušíme  květy na čaj z bezu černého. Celé květy i s řapíky musíme usušit. Opatrně a rychle. Osvědčilo se zavěšení na šňůrku do stínu a do průvanu. Pokud Vám květy zhnědnou, je to špatně. Výsledný usušený květ nesmí ztratit barvu slonové kosti a musí „šustit“ a vonět. Takto usušenou bylinu uložte nejlépe do látkového pytlíku. Během léta si ještě nasušíme lipový květ a šípky. Výsledkem bude lahodná směs, kterou si v zimě vyléčíme nachlazení svoje i našich dětí.

Nezapomeňte, že bylinky sbíráme vždy na místě naprosto čistém – daleko od civilizace, od silnic, polí, psích luk. Představuji si opuštěnou lesní paseku, z té budou byliny nejlepší. A nikdy nesebereme rostlince všechny její květy, neb kvítka jsou jako její dítka, v čem by pak měla své pokračování, že?

Tak všeho s mírou a s láskou k přírodě.

Vaše Aubrieta

Kam dál ?

Aubrietiny procházky      Aubrietina zahrádka         Aubrietiny nápady       Archiv příspěvků      Fotogalerie

další podobné články