Střevíčník

Eva Dřízhalová
Střevíčník, foto zveřejněno s laskavým svolením uživatele Eva Dřízhalová

Paphiopedilum

Střevíčník je další příslušník čeledi vstavačovitých (Orchidaceae). Na Aubrietě jsem už psala o nejčastěji pěstovaném rodu orchidejí – Phalaenopsis a o mé oblíbené Ludisii discolor. Střevíčníky  patří stejně jako Ludisia mezi terestrity – tedy mezi pozemní orchideje, což znamená, že rostou výhradně přímo v zemi. Zde pozorný čtenář najde zásadní rozdíl s epifytem Phalaenopsis.

Střevíčníků se pěstuje velké množství druhů, vyšlechtěny byly hybridy, ty nejčastěji koupíme v supermarketech. Právě u nich velice těžko vystopujeme původ, který je u těchto rostlin velice důležité znát, protože ten určí způsob péče o střevíčník.

V zásadě můžeme střevíčníky rozdělit do dvou skupin.

První skupinu tvoří ty, které pocházejí z Vietnamu a Thajska, tedy z teplých a vlhkých oblastí Asie. Tyto druhy vyžadují stále teplé a vlhké prostředí, nejlépe prospívají v teráriích a pokojových skleníčcích. Většinou jsou jejich řemenovité listy zdobené, žíhané. Například Paphiopedilum callosum patří do této skupiny.

Do druhé skupiny zařadíme střevíčníky, které rostou třeba v předhůří Himálají. Jejich pěstování je snazší, výborně rostou na severních oknech, v zimě potřebují chladnější prostředí a s tím spojenou omezenou zálivku. Listy těchto orchidejí bývají obvykle čistě zelené. Paphiopedilum insigne může být příkladem pro tuto skupinu.

U obou dvou skupin  vytvářejí listy přízemní růžici, jejíž růst je ukončen kvetením. Z každé růžice vyroste jeden stvol, na něm jeden květ. Pro další úspěšné kvetení a pěstování je nutné, aby během letního období vyrostla minimálně jedna další listová růžice. V letním období je dobré jednou za čtrnáct dní střevíčník pohnojit hnojivem pro orchideje. Z hojením ale opatrně. Střevíčníky reagují velice citlivě na vyšší dávky hnojiv.

Střevíčníky zaléváme velice opatrně, substrát nesmí být přemokřený. Kořeny jsou choulostivé, rychle uhnívají. Jak už jsem popsala výše, kořeny jsou pouze v zemi, žádné vzdušné kořeny na rostlině nenajdeme.

Střevíčníky vykvétají v mnoha barevných kombinacích, jsou chloubou botanických zahrad. krásnou fotogalerii střevíčníků nabízí Botanická zahrada v Liberci.

 

strevicnik-pantoflicek-002
střevíčník pantoflíček foto Jirouš Michal

 

 

 

Zákonem chráněný střevíčník pantoflíček se stal symbolem Bílých Karpat.  Autor fotografie provozuje moje oblíbené webové stránky, plné fotografií z přírody.

 

 

 

 

 

 

 

 

Jak jste si jistě povšimli, úvodní fotografie pochází od pěstitelky Evy Dřízhalové a ta byla tak hodná, že mi k ní napsala několik cenných rad. Tady jsou:

Pěstování střevíčníku  je velice nenáročné, 1x týdně celý květináč ponořím do vodní lázně a ihned jej vyjmu.. mám jej na severní straně.. vytváří boční dceřinné rostlinky.. zatím jsem jej nezkoušela přesadit a ani rozsazovat. „

Z těchto několika řádků můžeme usuzovat, že Evin střevíčník patří právě do skupiny chladnomilných, o čemž svědčí pěstování na severním okně a na fotografii je také vidět, že listy jsou celistvě zelené. Výborná je rada o zalévání rostliny. Tímto způsobem zamezíme jejímu přemokření. O tom, že je o střevíčník dobře postaráno svědčí vytváření nových listových růžic.

Několik dní po dokončení tohoto článku mě Eva potěšila zasláním dalších fotografií, tentokrát Paphiopedilum primulinum. Tento druh pochází z ostrova Sumatra, kde roste na vápencových skalách.  Doslova rozkošné jsou u něj jemně ochlupené květy. Květenství tohoto druhu postupně dorůstá a tím vznikají další květy, listy jsou jemně vroubkované. Patří mezi teplomilné střevíčníky.

Závěrem, pro zajímavost, uvedu radu pro pěstování z publikace z roku 1965 Pěstujeme pokojové rostliny od Oldřicha Bureše:

„Každým druhým rokem přesazujeme rostlinu do směsi sphagna, kořenů polypodia, listovky, morovky, do malých kořenáčů nebo raději do  dřevěných nádobek.“

Svět se od té doby docela změnil a tak se sluší vysvětlit: sphagnum- rašeliník, polypodium vulgare – kapradina (osladič obecný), morovka – zemina z rašelinišť s výrazně kyselou reakcí. No doporučuji nedevastovat přírodu a použít v supermarketu zakoupenou zeminu pro orchideje. :-)

Tak ať Vám krásně kvete i ten Váš střevíčník.

Další fota pro Vás sbírám na Pinterest.

Vaše Aubrieta

Kam dál?

Aubrietiny procházky      Aubrietina zahrádka          Aubrietiny nápady       Archiv příspěvků      Fotogalerie

 

další podobné články

Orchideje ve Fata Morganě
Orchideje ve Fata Morganě
Ludisia discolor
Ludisia discolor
Magnolie
Magnolie

 

 

 

 

 

 

 

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Časový limit byl překročen. Načtěte prosím CAPTCHA znovu.

Můžete používat následující HTML značky a atributy: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <s> <strike> <strong>

Co když si příště nevzpomenete?

Nejnovější aubrietin příspěvek přímo na Váš e-mail :-)


Děkuji za Vaši návštěvu

Powered by WordPress Popup