Zabijačka
Milí přátelé Aubriety,
čas Masopustu je tu. I Aubrieta letos měla tu možnost zúčastnit se zabijačky.( Bylo to poprvé v jejím životě, věřte nebo ne, a takřka nedobrovolně, jen pod příslibem, že prase dorazí už ve formě skoro průmyslově zpracovaného masa.) Vraždu vidět nemusím :-).
Zírala jsem jako blázen na dva obrovské kotle, pod kterými se zatopilo a vařily se v nich blíže neidentifikovatelné kusy masa. Z jaké části zvířete pocházejí a k čemu sloužily nebohému tvorečkovi, věděl jenom mistr řezník.
Ještě že tam byl. Jeho šikovné, prasete znalé ruce, koncertně zpracovávaly pruhy sádla (takové podkožní zásoby budeme mít po konzumaci taky) a krájely je na vzorné kostičky, které se pak v jednom z kotlů vařily a vařily, až z nich byly škvarky. Nezdravé, ale chutné.
Postupně celý prostor pokrývá vrstva sádla, podlaha nebezpečně klouže, sádlo vstupuje do našich těl.
Naštěstí ani hlava zvířátka nedorazila v původní podobě, stejně tak i nožky. Ty se odvezly vyudit, Aubrieta jednu taky dostala. Neví, k čemu jí bude???
K večeru, začaly se objevovat první výrobky. Jitrničky, jelítka, pečené kousky masa…..přestala jsem litovat své účasti.
Šikovné hospodyňky a já upekly chléb a škvarkové pagáčky. Jsme nasyceni. Ach.
Vaše Aubrieta
Kam dál ?
Domů | Aubrietiny procházky | Aubrietina zahrádka | Aubrietiny nápady | Archiv | Fotogalerie
další podobné články
Ty škvarky vypadají moc dobře, ale asi největší chuť mám na ty sladkosti na konec – na ty u nás nikdy nepřijde řada. Zato se u nás dělají klobásy, prakticky obratem po každé zabíjačce